Déparfwa, adan konpòwtasyon an-nou , adan pawol an- nou, nou ka konsidéré kè plézi épi lakontantman sé menm bèt menm pwèl. Nou ka konfonn yo. Lyanné yo ansanb, sé pran tan kozé asi sa plézi épi lakontantman vé di pou nou chak. Ou vlé ban-nou grenn sèl a-vou, fè ripaj an « Majò an maké kréyol ». Ka ou ka vwè lèwvré ou ka tann « plézi » épi « lakontantman » ? Ès ou pé di kè lakontantman sé on biten pli long, ès sé on léta ki ka pran-w lèwvrè ou ka ba fès a-w dé tap é ou kay pli lwen ki la ou té ni labitid alé ? (Ki vé di kè ou ni lakontaman lèwvrè ou byen halé, pou rivé la ou té vlé rivé). Plézi sé on dot zafè ! l sé fapfap. Sé an nou vwè ! Plézi ka fè-w byen, men kout kon ké a pis ! Ki kalkil, ki lidé sa ba zot ? Jodijou ki lidé a-w ? Nou ka chèché plis lakontantman ki plézi, plis plézi ki lakontantman ? Sa bon ou sa mové lèwvrè nou ka mélanjé yo ? | Souvent, par facilité , abus de langage , nous alimentons la confusion entre plaisir et bonheur. Traiter ensemble ces deux thématiques c’est l’occasion pour chacun de nous d’exprimer ce que nous entendons par « plaisir » et « bonheur ». Le bonheur est un état durable, profond qu’on oppose à « plaisir » qui est général plus intense mais plus court , fugace et éphémère Le bonheur serait-ce le point d’aboutissement d’un effort intense, d’un dépassement de soi ? Il y aurait donc nécessairement un cheminement pour atteindre le bonheur à la différence du plaisir. Aujourd’hui, est-ce la recherche de plaisir qui prime aux dépens de la quête de bonheur. Est-ce au contraire le bonheur qui prend le pas ? Peut-on substituer le bonheur au plaisir ? |